V sobotu 5. ledna se na „domácí ústecké půdě“ běžel tradiční závod v běhu do vrchu na Andrlův chlum. Letošního 46. ročníku se zúčastnilo 97 běžců v jedenácti kategoriích. Podmínky tentokrát příliš nepřály, po sněhových přívalech předchozích dnů byla prošlapána úzká cesta a dost to prokluzovalo. A jak si na trati o délce 2,5 km s převýšením 209 metrů vedli zástupci našeho klubu? V kategorii žákyň obsadila první místo Terka, mezi juniorkami byla Lucka pátá, v hlavní ženské kategorii doběhla na druhém místě Anežka a čtvrtá byla Květa v kategorii Ženy C. Mezi juniory obsadil sedmé místo Jonáš, na stejném místě doběhl i Kamil v hlavní mužské kategorii a v kategorii Muži C skončil Tomáš čtvrtý. Kompletní výsledková listina je zde. A ještě reportáž včetně několika fotografií na stránkách Města Ústí nad Orlicí.

O den později, v neděli 6. ledna, se sedmička KUO běžců vydala do Pardubic, kde se konalo 4. kolo Zimní hradubické ligy (ZHL), nazvané Městský delší sprint. Centrem závodu byla tělocvična Gymnázia Dašická, běhalo se v centru města, závodníci probíhali městským parkem, vilovou čtvrtí, vnitrobloky panelových a činžovních domů i sportovními areály. Po sněhu nebylo ani památky, teplota lehce nad nulou, to vše za účasti 250 závodníků. Zastoupení jsme měli v několika kategoriích a vedli jsme si takto. Kategorie D (2,9 km; 15 kontrol) – 2. Terka, 31. Hanka. Kategorie DE (3,8 km; 20 kontrol) – 7. Lucka, 12. Iva. Kategorie H (3,1 km; 15 kontrol) – 19. Radim. Kategorie HE (4,6 km; 24 kontrol) – 16. Kamil a 24. Tomáš. Výsledky jsou zde. A pro zajímavost i náhled tratí kategorie DE a HE. A ještě průběžné výsledky ZHL po čtyřech kolech.

Posledním letošním o-závodem je již tradičně vánoční sprint v Hradci Králové, postřehy sepsala Iva. 

Tak jako každý rok, se mnozí (spíše cca 5) z našich KUO členů zúčastňují série závodů v rámci Zimní hradubické ligy. A tak jsem se pro jednou připojila k nim. Pro tentokrát šlo o městský sprint, konaný dne 22. prosince se zázemím na fotbalovém stadionu Bavlna v blízkosti centra Hradce Králové. Vzdálenosti tratí se pohybovaly v průměru kolem 2-3 km. Počasí bylo pochmurné, navíc celou cestu se nad námi táhly mraky, avšak na naše starty se obloha vyjasnila a bylo i docela teplo.

Myslím si, že se mnou bude většina běžců souhlasit, když řeknu, že jsme se zúčastnili převážně kvůli běhu, a ne kvůli výkonům. Ale i tak se některým z nás dařilo. Vyzdvihla bych sestry Brožkovy, které se v nacpané kategorii DE umístily na 22. (Lucka) a 25. místě (Terka). Též na 22. místě se umístil náš předseda Kamil. A Tomáš také nezaostával. A co já?? O tom se raději nebudeme zmiňovat. Výsledky si můžete prohlédnout zde.

Orientační běžci nezahálí ani přes zimní měsíce, slouží k tomu mimojiné také kalendář závodů Zimní hradubické ligy (ZHL), jehož úvodní dvě kola se konala na přelomu listopadu a prosince. 

Tradičním zahajovacím závodem je Klokan kros, který se konal v neděli 25. listopadu na lesních okruzích v těsné blízkosti Hradce Králové. Závodu se zúčastnila jen hrstka KUO běžců – Terka, Lucka, Květa, Tomáš, Anežka a Kamil. Terka s Luckou startovaly v kategorii D, trať měřila 5 km a více se dařilo Terce, která doběhla na 12. místě, Lucka byla 15. Anežka s Květou běžely v elitní dámské kategorii DE (7,5 km), Anežka byla osmá, Květa dvanáctá. V pánské kategorii H, která měřila taktéž 7,5 km, obsadil Kamil páté místo, Tomáš skončil na 22. místě. Kompletní výsledky jsou zde.

Druhý závod seriálu Zimní hradubické ligy, Malá cena Velké Verandy, uspořádal v neděli 2. prosince sousední klub KOB Choceň. Jednalo se již o 26. ročník lesního krosu, jenž měří 4 300 m a závodníci se musí poprat s několika výživnými výběhy. Trať byla umrzlá (bylo těsně pod nulou), troška sněhu, která v sobotu napadla, nebyla na trati ani poznat. Na startu se objevilo více než 400 závodníků. Z našich závodníků se zaskvěla Terka, která ve své kategorii obsadila výborné druhé místo a výrazně si zlepšila osobní rekord. Ostatní naše závodníky – Viki, Lucku, Markétu, Anežku, Květu, Jonáše, Kamila a Tomáše – můžete dohledat ve výsledkové listině, někomu se dařilo více, někomu zase méně.

Průběžné pořadí ZHL po dvou závodech můžete nalézt zde.

Reportáž z letošního MČR v horském orientačním běhu (HROBu), který se konal první listopadový víkend v Herlíkovicích, sepsala přímá účastnice, Lucka.

Tak jedeme! Kam? No přece na můj první HROB! Když jsme se domlouvali a přihlašovali, zdálo se mi to jako problém pro budoucí Lucku. Ale najednou je to tu a já musím tomuto závodu čelit s tím, co mám natrénováno…

Pátek si ještě užívám. Po sobotním probuzení přichází teprve šok. Už je to tady. Už se z toho nevyvléknu. Když ze startu vidím kopec, který musíme vyjít (ani nebudu psát vyběhnout, protože by mi to stejně nikdo neuvěřil), dělá se mi špatně. Za zpěvu hymny vybíháme. Po kilometrovém výšlapu do kopce začínám být celkem zadýchaná, ale krizovka začne až při dohledávce první kontroly a cestě na dvojku. Síly docházejí brzo a mě napadají myšlenky, jestli to vůbec dojdu do konce a jestli jsem nepřecenila svoje síly. Za pomoci svého parťáka Davida, ale rozbíhám ztuhlé nohy a další problémy řešit nemusím. Nacházíme dvojku, se kterou máme trochu problém, a pak už nám to rychle utíká. Volíme dobré postupy a zbytečně nemusíme nabíhat kilometry navíc. Ale nejvíce se oba těšíme na občerstvovačku. Škoda, že nemám větší chuť k jídlu, protože takový výběr by nám mohl jakýkoli jiný běžec závidět. Ale není na co čekat. Naši soupeři už odbíhají a my musíme taky. Na vršku kopce se kousneme a předbíháme je. A naše vedení nepustíme. Do cíle dobíháme sice trochu vysílení, ale s dobrým pocitem, že jsme to zvládli. A jsme ještě spokojenější, když zjišťujeme, že jsme průběžně třetí! Šup zpět na ubytování, najíst, protáhnout, navléct kompresky a spát, protože jak jsme si přečetli na vyčítání: Zítra zase…

Nedělní ráno je podstatně horší. Očekávané sluníčko nikde a mám problém vstát z postele. Nicméně se nějak vykopávám a jdu na to. Na start nás odvážejí autobusy. Očekávám krátkou cestu, ale my jedeme celkem dlouho. Snažím se rozcvičit a rozběhat, ale to mě jen znervózňuje, protože nohy nějak nemohou. Spolu s ostatními vybíháme. Překvapivě to jde lépe, než jsem čekala a trať si užívám. Nemáme takové převýšení jako v sobotu a i počasí je mnohem hezčí. Pár kopců nás sice čeká, ale není to tak hrozné. Ještě zapózovat u kontroly, a valíme do cíle. Nevěřím, že to někdy řeknu, ale je mi líto, že to končí a klidně bych si ještě pár kilometrů dala. Ale nebudeme to zase přehánět. Při pohledu na výsledky zjišťujeme něco šokujícího. Na našem prvním HROBu jsme se umístili na suprovém druhém místě! Porazil nás jenom Kamil s Honzou. Tak tohle jsem vážně nečekala. Je to bonus k tomuto skvělému víkendu, a já doufám, že příští rok poběžíme zas. Kompletní výsledky (sobota, neděle, celkové) jsou zde.

A jak dopadli všichni KUO závodníci?

Anežka + Honza Fátor (kategorie HD) – 14. místo
Markéta + Lukáš (kategorie HD) – 30. místo
Ivana + Matěj Novotný (kategorie HD20) – 4. místo
Jirka + Pavel (kategorie HH40) – 20. místo
Květa + Tomáš (kategorie HD40) – 12. místo
Kamil + Honza (kategorie P) – 1. místo
Lucka + David (kategorie P) – 2. místo

V sobotu 3. listopadu proběhlo 18. a zároveň poslední kolo Východočeského poháru. V Holovousích u Hořic se sešlo více než 900 závodníků, kteří absolvovali zkrácenou klasiku na mapě Hořický chlum. KUO výprava byla značně prořídlá (zejména kvůli MČR v HROBu), o pár postřehů se podělila Terka.

V sobotu 3. listopadu uspořádali orienťáci z Hořic poslední kolo Východočeského poháru. Je to můj poslední závod ve čtrnáctkách, a tak si říkám, že by byla škoda ho pokazit. Přesto už na první kontrolu dělám chybu a táhne se to celý závod. Ze začátku se mi neběželo úplně nejlépe, ale postupem času jsem se dostávala do závodního tempa. I přes velké chyby stačil můj čas a výkon na třetí místo, což mě dost překvapilo. Na třetím místě se umístil i Michal v H18C, Tomáš byl pátý v H12D, Zdena jedenáctá v D45C a Viktor obsadil 15. příčku v H45C. Výsledky jsou zde.

Pak ještě proběhlo vyhlášení celkových výsledků žákovských kategorií, kde jsem si v D14C doběhla pro vítězství a Viki byla 16.