KUO na závodech v Maďarsku

Poprvé ve své krátké historii, tedy pokud nepočítáme několikerá pobíhání podél česko-polské hranice, se členové klubu vydali na zkušenou do ciziny. Přesněji řečeno do Maďarska, kde se první březnový víkend konaly dvoudenní mezinárodní závody nesoucí název Boróka Kupa (maďarsky) či Juniper Open (anglicky). A že to byla věru zajímavá zkušenost! Juniper je anglické označení pro jalovec. To jsou takové ty pichlavé těžko prostupné dřeviny, kterým se tu převelice daří a někoho kdysi napadlo, že by do nich nahnal i orientační běžce. A tak přijeli Maďaři, Slováci, Rumuni, Srbové, Rakušané a také několik Čechů. Klub i vlast hrdě reprezentovala pětice Kamil, Viktor, Zdena, Milan a Matyáš.

Vyrazili jsme již v pátek kolem jedné hodiny odpolední, řídil Milan a cesta ubíhala velice rychle. Kolem osmé hodiny jsme dorazili do města Kecel (pro geografy – nacházíme se v jižním Maďarsku, v župě Bács-Kiskun), kde jsme nalezli poměrně luxusní ubytování. Jednalo se o školské zařízení, které během volných dnů plnilo funkci jakési ubytovny. Správce či ředitel nás srdečně přivítal, jistým handicapem bylo, že nehovořil jiným jazykem než svým mateřským. A i přes naši slušnou jazykovou vybavenost jsme si moc nepopovídali. Holt se Matyáš bude muset do příště naučit pár maďarských frází! Velkým gurmánským zážitkem pak byla sobotní večeře, kterou zajišťoval samotný pan ředitel školy. Té předcházela povinná degustace několika druhů místní pálenky, teprvé po ní následovala bohatá a chutná večeře. Samozřejmostí bylo i regionální víno. Paní kuchařka byla usměvavá, stylově oblečená a také špatně jazykově vybavená. Snad pochopila, že nám chutnalo.

Po oba dny bylo krásné počasí, terény byly nesmírně zajímavé, zkrátka a dobře velice cenná a zajímavá zkušenost. Stránka závodu se všemi potřebnými informacemi je zde. Nyní stručné zhodnocení výsledků jednotlivých účastníků.

Matyáš (kategorie H18) – celkové 7. místo. V sobotu se mu příliš nedařilo, kupil chybu za chybou a pobyt v houštinách si prodloužil na více než dvě hodiny. V neděli to bylo mnohem lepší, volil jisté postupy a také běžecky to bylo mnohem lepší. Navázal přátelství s jedním Rumunem, na podzim by se do těchto míst rád vrátil.

Kamil (kategorie H21B) – celkové 10. místo. Byl se sebou spokojený, sobotní etapa mu vyšla o něco lépe, v neděli na trati strávil dvě a půl hodiny, ale nevzdal to. Těší ho, že závěrečné postupy v obou etapách (byly orientačně jednodušší) měl nejlepší v kategorii. I on by se sem ještě někdy rád podíval.

Milan (kategorie H21BR) – celkové 16. místo. Klubový expert na maďarské terény, byl tu již v loňském roce. Zajišťoval přihlášky i ubytování, patří mu velké poděkování. Nedělní etapu zvládl bravurně, posunul se o několik příček dopředu.

Viktor (kategorie H40) – celkové 15. místo. Lépe zvládl první etapu, ve druhé se trápil, ale nezabalil to. Obdivovatel maďarské městské zástavby, zabýval se zejména důvodem zatažených rolet rodinných domů. Také by se do Maďarska rád vrátil.

Zdena (kategorie W40) – celkové 10. místo. Je třeba ji pochválit, po oba dny se statečně prala s jalovcovými porosty, ale vždy doběhla až do cíle. Do Maďarska se již nikdy nechce vrátit.

Doufáme, že tuto maďarskou zkušenost zúročíme i na domácí půdě, neboť jarní část OB sezóny se již nezadržitelně blíží.