Zimní soustředění v Deštném

Patnáctka členů a příznivců KOB Ústí nad Orlicí strávila o jarních prázdninách příjemné čtyři dny na prvním historickém soustředění nově vzniklého klubu. Od čtvrtka do neděle jsme se připravovali a zázemí našli v útulné chalupě v Deštném v Orlických horách. Náplní bylo lyžování (běžky, sjezdovky), lyžařský orientační běh (LOB), pěší výběhy i túry, trocha orienťácké teorie a hlavně stmelení kolektivu.

První den jsme se sešli téměř kompletně. Trénink si každý strávil tak trochu po svém, a to buď na běžeckých tratích hned pod chatou, nebo ve Skicentru na sjezdovkách a snowboardech. Odpoledne následoval běžecký výběh pod vedením Lešti kolem bájného vrcholu Špičák. Večer pak trocha teorie na téma lyžařský orientační běh.

Páteční dopoledne bylo opět ve znamení zdokonalování lyžařských dovedností, na odpoledne si pro nás trojice Kamil, Viktor a Jirka připravila LOB, jehož nabytou teorii jsme se pokoušeli převádět do praxe. Závod opanoval Jarda (což se dalo tak trochu čekat), na druhém místě skončil Viktor (také žádné překvapení), velikým překvapením však bylo třetí místo Pavla Skalického (mimochodem excelentního bruslaře), který za sebou nechal mnohem zkušenější mapaře. Velký souboj se strhnul o předposlední místo, jehož aktéry se stali bratři Skaličtí. Z lítého souboje vzešel nakonec vítězně Matyáš, který dojel Johana, ale ten vzdoroval opravdu statečně a staršímu bratrovi nedal nic zadarmo. Večer pak teoretický rozbor mapových postupů ze světového poháru v Liberci.

V sobotu jsme se všichni vydali na celodenní výlet přes nejvyšší vrcholky Orlických hor jako je Velká Deštná nebo Šerlich. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Ta početnější zvolila trasu Deštné – Luisino údolí – Velká Deštná – Šerlich (povinná přestávka na oběd) – Bukačka – Sedloňovský černý kříž a poté již zpátky domů, což nakonec čítalo něco málo přes 30 kilometrů. Jediný Danek si k této trati přidal ještě kolečko přes Homoli a Pěticestí, plus nějaké malé objížďky a sám za 4,5 hodiny objel více jak 50 kilometrů.

Den odjezdu jsme již strávili opět každý po svém, převážně túrami buď pěšky, nebo na sněžnicích a po obědě jsme se vydali zpět do Ústí.

Na závěr je třeba poděkovat Pavlovi Procházkovi, který kromě toho, že zajistil chalupu, tak se celé dny staral o náš stravovací režim a nutno říct, že jeho sekaná i guláš byly velkými gurmánskými zážitky.