Světové hry a O-Games ve Wroclawi

Trio Kamil, Lukáš a Markéta se poslední červencový týden vydalo do polské Wroclawi (Vratislavi), kde se konaly tzv. Světové hry a také doprovodné závody nazvané O-Games. Více již v Markétině reportáži. 

V pondělí 24. července někdy asi kolem půl čtvrté odpoledne mě nabírají Kamil s Lukášem doma. Poté ještě následuje další zastávka, a to na vlakovém nádraží, kde přisedá Zdena Králová ze Šumperka. Následně konečně vyrážíme směr Wroclaw. Určitě si teď říkáte, proč jeli zrovna do Wroclawi? Hned vám osvětlím všechny okolnosti. Tak začnu tím, že ve Wroclawi se konaly tzv. Světové hry (pro ty, co nevědí, o čem je řeč, tak je to taková olympiáda těch sportů, co nejsou na klasické olympiádě). Součástí těchto her byl pochopitelně i orientační běh a jako doprovodný program se zde konaly ještě „orienťácké“ závody O-Games, na které jsme byli pozváni od našeho spřáteleného polského klubu.

V úterý jsme fandili našim reprezentantům přímo v centru Wroclawi. Běžel se sprint, ale bohužel žádný Čech nebral medaili. Zdena to komentovala slovy: „Tak to musíme odpoledne napravit my a dobře se umístit!“ Musela jsem se smát, protože jsem moc dobře věděla, že nás čeká klasická trať, kterou zrovna v oblibě nemám. Při zmíněném odpoledním závodě jsem to také i potvrdila. Co se týče mých osobních dojmů a pocitů z lesa, tak hezké vzpomínky si z toho rozhodně neodnáším. Všude samý podrost, bažiny, ošklivé hustníky… prostě pro mě hnus. Běžela jsem i na hezčích místech, ale na druhou stranu je to další dobrá zkušenost, která se bude jistě hodit. Tato první etapa se celkem líbila vedoucímu výpravy, Kamilovi. Skončil na třetím místě. Večer jsme se stavili do zdejší pizzerie a poté šli spát.

Další den jsme popojeli kousek od Wroclawi (město Trzebnica), abychom mohli opět podpořit české orienťáky, tentokrát na krátké trati. Naše fandění se vyplatilo. Vojta Král vybojoval třetí místo („Stejně jako já,“ dodal Kamil při vyhlašování). Krátká trať čekala odpoledne i na nás. Velmi se mi líbilo centrum závodu u bazénu, kde jsme si mohli i zaplavat, když jsme chtěli. Výsledky závodu se moc nelišily od toho předešlého. Kamil opět nezklamal a obsadil třetí místo. Mně osobně se nedařilo, i přestože mám krátké tratě ráda, tak jsem udělala zase spoustu chyb. Poslední večer po druhé etapě jsme se rozhodli navštívit český dům/loď ve Wroclawi, kde jsme si mohli zadarmo natočit pivo. Kamil zpočátku pochyboval o tom, že to taky zvládnu, ale po následné zkoušce jsem u něho obstála a on si tak mohl vychutnat mnou natočenou Plzeň s nadmírou.

Ve čtvrtek nám počasí vůbec nepřálo. Skoro celý den pršelo. Dopoledne jsme se šli podívat na sprintové štafety a doufali, že si znovu sedneme na tribunu. Bohužel nám paní prodávající lístky oznámila, že už má pouze jeden lístek, a tak jsme se museli schovat pod střechu zdejší kolonády a sledovat závod pouze zpovzdálí. Češi obsadili slušné šesté místo. Poté nastala chvíle, na kterou se všichni (teda až na mě) těšili. Následovala totiž poslední etapa O-Games, a to městský sprint. Velké naděje byli vkládány do našeho klubového „sprintováho mága“ Kamila. Bohužel se však na startu objevil nějaký další polský „mág sprintowy“, který byl ještě rychlejší než Kamil. I přesto však náš vedoucí, nebýt jedné malé chybky, předvedl znovu skvělý výkon. Celkově pak Kamil i Lukáš obsadili oba třetí místo a odváželi si domů medaile. Jistě se ptáte co moje výsledky…Prosím bez komentáře. Zakončila bych to tak, že bych měla do dalších závodů hodně potrénovat, aby to příště dopadlo alespoň o trochu lépe. Jinak si myslím, že jsme si všichni tuto příjemnou akci moc užili a už se těším na další podobnou výpravu.