Prvními prázdninovými vícedenními závody, kterých jsme se zúčastnili, byly ty s názvem H.S.H. Vysočina cup (bývalý Botas). Konaly se v Řásné u Telče a zúčastnilo se jich téměř 1300 závodníků, na které čekaly tři etapy – páteční krátká trať, sobotní klasika a nedělní zkrácená trať. To vše v náročném vysočinském terénu s těžkým podrostem, množstvím vodotečí, průseků i kamenných polí. Vyšlo i počasí, na běhání bylo příjemně, v noci sice trochu sprchlo, ale to nám nevadilo. V sobotu odpoledne jsme podnikli výlet do Jihlavy, někdo si prošel městské hradby, jiní zase neopustili prostor jednoho z řetězců rychlého občerstvení. A nyní krátké zhodnocení našich výkonů. Celkové výsledky jsou zde.

Lucka (14. místo v D16) – nejvíce se jí povedla sobotní etapa, ale celková ztráta na soupeřky před ní nebyla nikterak vysoká. Nezklamala.

Markéta (8. místo v D18) – zazářila hned v úvodní etapě, kdy obsadila velice pěkné šesté místo. Poté to již tak povedené nebylo, ale vzhledem k delší běžecké pauze to lze pochopit.

Zdena (3. místo v D50C) – naše nejzkušenější závodnice potvrdila znalost vysočinských terénů a vyrovnanými výkony si doběhla pro bronzovou medaili. Ráda se koupala v místním rybníku.

Jonáš (nehodnocen v H16) – nastoupil pouze do úvodní etapy, jelikož stále doléčuje zraněný kotník. Přesto jsme rádi, že s námi jel.

Johan (6. místo v H18) – potvrdil formu z konce jarní sezóny. Do závěrečné etapy nastupoval z páté pozice s minimální ztrátou na medailové umístění, ale bohužel to nevyšlo. Aktivní i na společenském poli, na sobotní diskotéce reprezentoval klub až do samotného konce. Ztratil však mikinu a při zpáteční cestě spadnul do rybníka.

Lukáš (35. místo v H21B) – v těžké konkurenci téměř šedesáti závodníků nezklamal, ale ani nijak nepřekvapil.

Milan (nehodnocen v H21C) – v úvodních dvou etapách si nepočínal vůbec špatně, do té nedělní již však bohužel nenastoupil.

Kamil (nehodnocen v H35B) – v sobotní etapě vynechal jednu kontrolu a byl tak po zásluze diskvalifikován.

Pavel (5. místo v H45C) – pro účastníka rogainingových klání to byly o-závody po delší odmlce. Chvíli se seznamoval s mapou i měřítkem a výkony měly vzestupnou tendenci.

Viktor (11. místo v H50B) – podával spíše průměrné výkony. I on si dopřával koupel v místním rybníku.

V Šindelové v Krušných horách se poslední červnový víkend konalo Mistrovství ČR v rogainingu, tedy horského běhu na 24 hodin. Náš klub reprezentovaly tradiční dvojice, tedy Květa s Tomášem a Pavel s Jirkou. Co je v západním Krušnohoří čekalo? Kopcovitý terén podél česko-německého pomezí, nadmořská výška mezi 550 a 1018 m, smíšené lesy s různou průchodností, rozlehlé horské louky s četnými vodními objekty – řekami, potoky, jezírky a močály. Více se dozvíte v reportáži, kterou sepsal Tomáš. 

Je sobota 24. června, a zatímco drtivá většina klubu odjíždí směr Nová Paka na 10. kolo Východočeského poháru, čtveřice Květa, Tomáš, Jirka a Pavel se v Šindelové v Krušných horách již od pátku chystá na trať Mistrovství České republiky v rogainingu.

Probouzíme se do slunečného, i když celkem větrného dne, vydatně posnídáme a dvě hodiny před startem nám „připlombují“ čipy a jdeme nafasovat mapy. Je to plachta o rozměrech 480 x 690 mm v měřítku 1:40 000. Oproti klasické OB mapě postrádá množství detailů, takže při pohledu na rozsáhlé bílé a žluté plochy hustě zaplněné hnědými vrstevnicemi a modrými potůčky, tušíme, co nás čeká. Začínáme plánovat, jak za příštích 24 hodin posbírat co nejvíce bodů a včas se vrátit do cíle. Rozhodujeme se absolvovat jedno větší kolečko severozápadně od centra, v noci se vrátit trošku se zrestaurovat v „Hash hausu“ a podle aktuálního fyzického stavu ráno posbírat ještě něco na jihozápadě. Jirka s Pavlem uvažují podobně, jen volí opačný směr.

A je tu start. Loučíme se s parťáky a vyrážíme na trať. Původní obavy, že nám bude zima, když poběžíme jen v dresu, byly liché. Slunce kolem oběda začíná opravdu pálit. Už při hledání první kontroly zjišťujeme, že body nebudou zadarmo. Běžíme podle plánu, občas sebereme i něco navíc. Nejde ale celých 24 hodin běžet. Cestou se občas zastavíme občerstvit (někdy stačí studánka, jindy využijeme služeb restaurace Na krásné vyhlídce), podíváme se k rozhledně se zvláštním jménem Pajdl, nebo si na info tabulích přečteme něco o historii dolování různých nerostů ve zdejším kraji.

K večeru se citelně ochladí. Oblékáme se a nasazujeme čelovky. I když směr postupu volíme kvůli co nejjednodušší dohledávce převážně po cestách, některé kontroly nám dávají zabrat. Ale nás nezastaví ani tma, ani potůček bez mostu. Sundat boty, vyhrnout nohavice a jdeme na to! Body nám přibývají, ale stejně rychle běží i čas, takže do „Hash hausu“ se dostáváme až krátce po rozednění. Výborný gulášek a hrnek teplého čaje nám dodá sílu. Zhruba po půlhodince vyrážíme na ranní „etapu“ závodu. Tempo už ani zdaleka nepřipomíná včerejšek, ale přesto se nám daří posbírat ještě několik kontrol.

Jsme v cíli! Po 22 hodinách a 12 minutách konečně zouváme boty a dáme si pivko a něco k jídlu. Jirka s Pavlem už jsou taky v cíli. Dorazili chvilku před námi. Dali to na jeden zátah. Klobouk dolů!  V nohách máme něco kolem 100 km a je to na nás vidět. Ve výsledkové listině obě dvojice – KUA KUO i KUA, to je kopec! figurují shodně na 7. místě ve své kategorii. Navíc si vytvořily svůj rogainingový bodový rekord, takže spokojenost. Ale tu si užijeme až zítra. Únava je opravdu veliká… Výsledková listina je zde.

Skončila jarní část série závodů Východočeského poháru. V sobotu 24. června se v lesích u Nové Paky (lokalita Lány) konalo 10. kolo. Čekala nás zkrácená trať, nádherné letní počasí a krásný, pro orientační běh dosud nepoužitý, lesní prostor. Ten byl mírně kopcovitý, většinou dobře průběžný, ale byly zde i záludné hustníkové pasáže, kde se dalo chybovat. Celkově se jednalo o moc pěkné závody!

A proběhly za poměrně hojné účasti KUO závodníků. Začněme medailovými příčkami. Dobrou formu potvrdila Lucka, která v kategorii D16C obsadila velice slušné třetí místo. Se svým výkonem byla spokojená, na šesté kontrole doběhla soupeřku startující před ní a po vzájemné spolupráci doběhly až do cíle. Třetí skončil i Kamil (H35C), i on byl (kromě jedné hustníkové kontroly) spokojený a získal skalp několika kvalitních závodníků. Za zmínku jistě stojí i pěkné čtvrté místo po delší době startující Elis (D14D), ostatním se již dařilo o poznání méně. Viki (11. v D12C), Sára (9. v D12D), Terka (až 18. v D14C), Zdena (12. v D45C), Ondra P. s Ondrou K. (6. a 9. v H14D), Honza (12. v H16C), Michal (10. v H18C), Milan (30. v H21C), Marek (19. v H35D), Viktor (10. v H45C) a David (23. v H45D). Ale všem se v lese moc líbilo! Zastoupení jsme měli i v kategorii HDR, běžela zde Johanka (doprovázela ji sestra Elis), ale bohužel opomněly jednu kontrolu a byly diskalifikovány. No a maminka Jana startovala v Péčkách, moc si to užila a v lese se jí líbilo. A to je hlavní. Kompletní výsledky jsou zde.

Vesnička Litošice leží v mírně zvlněné krajině na rozmezí polabské nížiny a prvních vrásnění Železných hor v průměrné nadmořské výšce 295 metrů na západním okraji Pardubického kraje. Tolik oficiální stránky této obce. O víkendu 17.- 18. června se tu značně zvýšila hustota zalidnění, konal se tu totiž dvojzávod zařazený do série závodů Žebříčku B – Čechy. Pořadatelé z Lokomotivy Pardubice připravili velice pěkné závody, na závodníky čekal převážně rovinatý terén s různě průběžným lesem a pravidelnou čtvercovou či obdélníkovou sítí komunikací. Občas se vyskytly i nějaké ty terénní tvary (skalky, rýhy, jámy), snad pro zpestření. KUO reprezentovala elitní šestice závodníků (v neděli se připojil i Jonáš), do auta jsme ještě přibrali trio žamberáků (bydleli s náma) a jednu choceňskou Štěpu (bydlela v tělocvičně).

V sobotu nás čekala klasická trať, běželo se za chladnějšího, ale příjemného počasí. Tratě byly díky terénu bez převýšení velice rychlé. Dařilo se Kamilovi v H35B, který tak vyvrátil názor, že umí běhat pouze městské sprinty. Obsadil slušné třetí místo. Překvapil i Johan šestým místem v H18B. Ostatním se již tolik nedařilo. Terka byla až 53. v D14B, Lucka 25. v D16B, Květa 34. v D40B a Tomáš 14. v H45B. Výsledky jsou zde. Poté jsme se přesunuli do kempu Konopáč u Heřmanova Městce, kde se zastavil čas někdy v roce 1980. Ale to nám nevadilo, potřebovali jsme se pouze najíst a přespat.

V neděli se běžela krátká trať, teplota byla o poznání teplejší a terén záludnější. Výborným čtvrtým místem (H18B) se zaskvěl Johan a my jen mohli dumat, čím tohoto úspěchu docílil. Ale to možná neví ani sám Johan… Kamil již tak úspěšný jako v sobotu nebyl, obsadil 10. místo (H35B). Tomáš byl 14. v H45B a Jonáš až 35. v H16B. Zlepšila se Terka, byla 20. v D14B, Lucka zopakovala umístění ze soboty (25. místo v D16B) a Květě trať sedla, byla 18. v D40B. Výsledky jsou tady.

O víkendu 10. – 11. června proběhl v Lipnici nad Sázavou vrchol jarní části o-sezóny, tedy Mistrovství a veteraniáda ČR na krátké trati. Pořadatelství se ujaly hned dva oddíly – Jiskra Havlíčkův Brod a Orientační sporty Nové Město na Moravě. Prostor závodu byl v minulosti využíván pro těžbu žuly a její pozůstatky byly velice patrné i nyní (zatopené lomy, výsypky, hrázky a haldy). Také porostově to bylo velice pestré, převažoval jehličnatý les s častými pasekami s nepříjemným podrostem. Šampionát přilákal téměř 1600 závodníků z celé republiky.

Skromná KUO výprava čítala pouze tři jména, startoval Viktor se Zdenou a naše polská závodnice Kasia. Žádnou velkou díru do světa však nepředvedli. Kasia si v sobotní kvalifikaci vyběhla až finále C (kategorie D18) a ani v něm se jí příliš nevedlo, obsadila dělené 21. místo. Zdena se umístila ve finále B (kategorie D50) na 17. místě. Viktor sice vybojoval postup do finále A (kategorie H50), ale v něm neorazil všechny kontroly a byl disvalifikován. Kompletní výsledky jsou zde.