MČR v rogainingu v Krušných horách

V Šindelové v Krušných horách se poslední červnový víkend konalo Mistrovství ČR v rogainingu, tedy horského běhu na 24 hodin. Náš klub reprezentovaly tradiční dvojice, tedy Květa s Tomášem a Pavel s Jirkou. Co je v západním Krušnohoří čekalo? Kopcovitý terén podél česko-německého pomezí, nadmořská výška mezi 550 a 1018 m, smíšené lesy s různou průchodností, rozlehlé horské louky s četnými vodními objekty – řekami, potoky, jezírky a močály. Více se dozvíte v reportáži, kterou sepsal Tomáš. 

Je sobota 24. června, a zatímco drtivá většina klubu odjíždí směr Nová Paka na 10. kolo Východočeského poháru, čtveřice Květa, Tomáš, Jirka a Pavel se v Šindelové v Krušných horách již od pátku chystá na trať Mistrovství České republiky v rogainingu.

Probouzíme se do slunečného, i když celkem větrného dne, vydatně posnídáme a dvě hodiny před startem nám „připlombují“ čipy a jdeme nafasovat mapy. Je to plachta o rozměrech 480 x 690 mm v měřítku 1:40 000. Oproti klasické OB mapě postrádá množství detailů, takže při pohledu na rozsáhlé bílé a žluté plochy hustě zaplněné hnědými vrstevnicemi a modrými potůčky, tušíme, co nás čeká. Začínáme plánovat, jak za příštích 24 hodin posbírat co nejvíce bodů a včas se vrátit do cíle. Rozhodujeme se absolvovat jedno větší kolečko severozápadně od centra, v noci se vrátit trošku se zrestaurovat v „Hash hausu“ a podle aktuálního fyzického stavu ráno posbírat ještě něco na jihozápadě. Jirka s Pavlem uvažují podobně, jen volí opačný směr.

A je tu start. Loučíme se s parťáky a vyrážíme na trať. Původní obavy, že nám bude zima, když poběžíme jen v dresu, byly liché. Slunce kolem oběda začíná opravdu pálit. Už při hledání první kontroly zjišťujeme, že body nebudou zadarmo. Běžíme podle plánu, občas sebereme i něco navíc. Nejde ale celých 24 hodin běžet. Cestou se občas zastavíme občerstvit (někdy stačí studánka, jindy využijeme služeb restaurace Na krásné vyhlídce), podíváme se k rozhledně se zvláštním jménem Pajdl, nebo si na info tabulích přečteme něco o historii dolování různých nerostů ve zdejším kraji.

K večeru se citelně ochladí. Oblékáme se a nasazujeme čelovky. I když směr postupu volíme kvůli co nejjednodušší dohledávce převážně po cestách, některé kontroly nám dávají zabrat. Ale nás nezastaví ani tma, ani potůček bez mostu. Sundat boty, vyhrnout nohavice a jdeme na to! Body nám přibývají, ale stejně rychle běží i čas, takže do „Hash hausu“ se dostáváme až krátce po rozednění. Výborný gulášek a hrnek teplého čaje nám dodá sílu. Zhruba po půlhodince vyrážíme na ranní „etapu“ závodu. Tempo už ani zdaleka nepřipomíná včerejšek, ale přesto se nám daří posbírat ještě několik kontrol.

Jsme v cíli! Po 22 hodinách a 12 minutách konečně zouváme boty a dáme si pivko a něco k jídlu. Jirka s Pavlem už jsou taky v cíli. Dorazili chvilku před námi. Dali to na jeden zátah. Klobouk dolů!  V nohách máme něco kolem 100 km a je to na nás vidět. Ve výsledkové listině obě dvojice – KUA KUO i KUA, to je kopec! figurují shodně na 7. místě ve své kategorii. Navíc si vytvořily svůj rogainingový bodový rekord, takže spokojenost. Ale tu si užijeme až zítra. Únava je opravdu veliká… Výsledková listina je zde.