Kterak Matyáš s Lukášem vybojovali Áčko

Po letních prázdninách, kdy jsme se více věnovali jiným aktivitám než orientačnímu běhu, jsme první zářijový víkend vyrazili k dalekému Tachovu, kde se konaly dva závěrečné závody Žebříčku B. A že jsme měli o co bojovat! Matyáš s Lukášem o licenci A, Jonáš s Kamilem o čest a slávu. Jako důkaz, že si svých elitních běžců považujeme, může posloužit fakt, že jsme Matyáše nabírali cestou přímo na pražském letišti, kam o chvíli dříve přilétl po téměř měsíčním pobytu v Peru. Taková oddanost orientačnímu běhu se už jen tak nevidí 🙂

Vezměme to ale pěkně chronologicky. V pátek jsme krátce po osmé hodině večerní dorazili do Přimdy, kde jsme byli ubytovaní ve starobylém rekreačním zařízení, k večeři byla pizza v místní italské pizzerii. Zde si s dovolením vypůjčím Johanovu osmistupňovou hodnotící škálu jídel a pokrmů. Udělil bych 3/8, kuchař paprikami rozhodně nešetřil. Následoval vydatný několikahodinový spánek, ráno snídaně a odjezd do obce Maršovy Chody, kde nás čekala klasická trať. Terén to byl pěkný, počasí chladné a výkony průměrné. Za zmínku stojí snad jen Matyášovo třetí místo v H20B a Lukášovo páté v H18B. Výsledky zde. Po závodě jsme podnikli výlet do Mariánských Lázní, prošli se po kolonádě, prohlédli si Zpívající fontánu (bohužel zrovna nezpívala), dali kávu a hurá zpátky na večeři. Následoval film Vejška a šup spát. Nedělní krátká trať se nesla v podobném duchu, Matyáš byl znovu třetí, Lukáš sedmý. Výsledky tady. Cestou domů pak už jen zastávka v Berouně, pizza mnohem chutnější (6,5/8), a kolem osmé jsme byli doma.

Velkou pochvalu si zaslouží Matyáš s Lukášem, kteří si vyběhli licenci A! Doufáme, že ji zúročí třeba již na MČR na klasické trati, které nás zanedlouho čeká.