Štafety v Libíně, sprint v Hostinném

Druhou zářijovou sobotu jsme měli pěkně napilno. Konaly se hned dva prestižní závody – dopolední štafety v Libíně a odpolední sprint v Hostinném. Dojmy a pocity z obou závodů tentokrát shrnul Míra (štafety) a Milan (sprint).

Ačkoli nebyl pátek, ale sobota, stačilo úplně to, že bylo 13. září, aby to nebyl tak úplně šťastný den pro orienťáky. Sjeli jsme se na Oblastní mistrovství štafet do Libína/Šárovcovy Lhoty. Obávali jsme se deštivého počasí, ale nakonec jsme byli příjemně překvapeni, a tak jsme se nadšeně vydali do lesa.

Rozběhu štafety jedenadvacítek se ujal Kamil, za ním pak asi o pět minut později vyrážel Lukáš v osmnáctkách. A na něj už, stejně jako na spoustu dalších běžců, běženců, běžek a běžkyň, čekalo v lese překvapení. Stádo dupajících běžců z první vlny, jako byl třeba Kamil, rozzuřilo roj sršňů, kteří si pak počkali na další vlny, aby si s nimi vyřídili účty. Z lesa se začali vracet poštípaní běžci a já (Míra) s Matym jsme se na ty naše třetí úseky tak nějak přestávali těšit. Naštěstí Kamil i Lukáš nám poskytli spoustu času se začít do lesa znovu těšit.

V druhých úsecích se vcelku nic zajímavého nestalo (za nás běžel Milan a Johan), a tak jsem po předávce vyrazil do lesa, kam už jsem se zase mohl těšit. Vědom si toho, že už všichni sršni svůj jed vypotřebovali na běžce prvních úseků, jsem si užíval poloprázdného lesa. Navíc jsem tušil, že na vítězství už to taky nebude (vzhledem k tomu, že dvě štafety už byly v cíli, než jsem vůbec vyrazil), a proto jsem si mohl les a krásné počasí vysloveně užívat. A vůbec nejlepší je ten pocit, kdy vybíháte z lesa na sběrku a vidíte, že už vlastně nikoho nevidíte a pořadatelé už pomalu balí cíl. Dokonce ani ostatní členové KUO na mě nepočkali, protože už se přesunuli na odpolední sprint v Hostinném. Ještě vyzdvihněme solidní 17. místo naší dorostenecké štafety (v rámci Východočeské oblasti to stačilo na 6. místo). Kompletní výsledky jsou zde.

Odpoledne po štafetách se vydáváme já, Kamil, Matyáš, Lukáš a Johan směr Hostinné, kde se koná Český pohár ve sprintu. Cestou se zastavujeme na pozdní oběd. Všichni podlehneme chuťovým pohárkům a dáváme si jídla, která nejsou před závodem příliš ideální (někteří startují už hodinu a půl po obědě). Ale chutnalo nám, což je hlavní. Dorostencům se závod docela povedl a porazili několik Áčkařů. Lukáš skončil v H16A 27. a Johan 35. V H18A byl Matyáš devatenáctý. Kamil skončil v H21A v půlce výsledkové listiny na 37. pozici a já v H21C po více jak minutové chybě ke konci tratě až na 36. místě. Výsledky jsou zde.

Šlo o pěkný, orientačně lehčí, ale zato hodně rychlý závod. Pořadatelům vše šlapalo a všichni byli spokojeni. Jen pán na recepci v místním muzeu vždy utrousil pár poznámek na stranu orienťáků, kteří mu tam chodili na WC a rušili jinak poklidný sobotní podvečer.