Květen byl měsícem, který byl zaslíbený sprintům – Šumperk, Čáslav, Pardubice, Jilemnice (lesní sprint) a Vysoké nad Jizerou. Pojďme si je postupně projít. Jenom podotýkám, že šumperský sprint je k přečtení v předchozím článku.
V sobotu 18. května se v Čáslavi konalo Mistrovství a veteraniáda ČR ve sprintu. Běželo se v historickém centru města, v parcích, panelové zástavbě a na konci závodníci zavítali do spletitých průchodů sportovního areálu a přilehlého lesního svahu. A zde se dělaly největší chyby. Závod se konal za krásného letního počasí pod taktovkou OK Lokomotiva Pardubice. Z klubu startovala klasická pětice – Brožkovi a Kamil. A jak se jim dařilo? Kamil v H35 a Květa v D45 byli diskvalifikováni, Terka obsadila v D16 23. místo, Lucka byla v D18 49. a Tomáš v H50 21. Kompletní výsledková listina je zde.
O den později, v neděli 19. května, se v Pardubicích – Polabinách konalo Mistrovství ČR sprintových štafet. Jelikož my sprintovou štafetu nesestavíme, měli jsme zastoupení alespoň v podobě Terky, která reprezentovala pořadatelský oddíl LPU. Zde malé shrnutí přímo od Terky.
Týden před mistrovstvím mně řekli, ať počítám s tím, že poběžím v jedné ze tří štafet LPU. Trochu mě to zaskočilo, jelikož jsem je předtím nikdy neběžela. Byla jsem trochu nervózní, že to pokazím, jelikož jsem ale běžela až čtvrtý úsek, tak jsem se rychle uklidnila. Štafetu nám rozbíhala Barča Pušová a vedla si skvěle. Až na to, že byla disk… Druhý úsek běžel Bert Waněk a třetí Ondra Pipek, který byl také disk. Já jsem ani o jednom disku nevěděla, a tak jsem si nicnetušící vesele vyběhla na trať. První část byla velmi rychlá. Běhalo se na sídlišti mezi paneláky v naprosté rovině, takže se dalo vyvinout celkem vysoké tempo. Jenže pak následovala zajímavá rozdělovací metoda s názvem ladybug. Šlo o takový kosočtverec, kde jsme se často vraceli na jednu kontrolu víckrát. Řekla bych, že jsem to celkem ustála a i přes výrazné snížení tempa neudělala žádné větší zaváhání. Pak přišel nekonečný náběh do pytlíku, který vedl přes zarostlou louku. Doběhla jsem do cíle a první, co jsem uslyšela bylo: „Do cíle dobíhá Tereza Brožková na 13. místě, ale to je stejně jedno, protože štafeta je disk.“ Se svým výkonem jsem byla ale celkem spokojená a taky jsem zjistila, že v tílkách se ty sprinty běhají mnohem líp.
O týden později, v sobotu 25. května, pořádal klub OK Jilemnice sprintový dvojzávod za účasti jedenácti našich závodníků. Dopolední lesní sprint se konal v prostorách jilemnického lyžařského areálu a netradiční formát závodu ne každému úplně svědčil. Zazářila Terka, která v D16C zvítězila, Sára byla pátá v D14D, taktéž pátá byla Lucka v D18C. Slušně si vedl i Jonáš v H18C, doběhl na sedmém místě. Výsledky jsou zde.
Odpoledne jsme se přesunuli do Vysokého nad Jizerou, kde se běželo v městské zástavbě, tratě měly značné převýšení, bylo to fyzicky velmi náročné. Prvenství z dopoledního sprintu obhájila Terka (D16C), zvítězila i Lucka v D18C, druhá byla Sára v D14D, Jonáš byl čtvrtý v H18C, Kamil pátý v H35C, desátý byl Michal v H35D a Tomáš v H45C. Výsledky jsou zde.