KOB Ústí nad Orlicí

« Older Entries Najdeš nás i na FB! Nejnovější příspěvky

22 Srp 2016

Česká Kanada (Kunžak)

Posted by Kamil. No Comments

Další pěkné prázdninové závody se konaly na jihu Čech v České Kanadě s centrem v kempu Zvůle u Kunžaku. Z našeho klubu se zúčastnili pouze Mutinští, zde jsou jejich dojmy.

Tentokrát se jednalo o pětidenní klání orientačních běžců. Terény České Kanady jsou velmi oblíbené, což potvrdila i účast přes 1700 běžců. Zároveň jsou ideálním místem pro cykloturistiku ve spojení s orientačním během. Náš oddíl byl zastoupen jen Zdeňkou a Viktorem, kteří závodili ve veteránských kategoriích. Počasí i terény byly nevyzpytatelné, což ovlivnilo výsledky mnohých závodníků, kteří nedokončili všech pět etap. Zdeňka bojovala o 15. místo v D50A, ale vynechaná kontrola ve druhé etapě ji bohužel vyřadila z bojů o celkové umístění. Viktor pak po stabilních výkonech obsadil celkové 17. místo v H50A. Kompletní výsledková listina je zde.

Určitě se do těchto terénů rádi vrátíme!

31 Čvc 2016

Šumperský divočák (Klepáčov)

Posted by Kamil. No Comments

Další prázdninovou akcí, kde jsme měli své zastoupení, byly třídenní etapové závody Šumperský divočák. Konaly se v Jeseníkách s centrem v Klepáčově. A jak je viděla Markéta? Posuďte sami.

Pátek 22. července
Je jedna hodina odpoledne a Kamil mě doma vyzvedává. Cestou se ještě stavujeme pro stan a nabíráme Zdenu. Přijíždíme do Jeseníků k chatě Skřítek. Dnes se běží krátká trať. Jdu na start spolu s Honzou Václavkem. Začínám se pomalu psychicky připravovat. Vybíhám. První a druhou kontrolu nalézám bez potíží, u třetí však chybuji a zbytečně si obíhám kopeček. Na ty další už si dávám větší pozor, a dokonce chvíli běžím i se svojí soupeřkou. U sedmé kontroly jsem si řekla, že už poběžím sama a snažím se mé protivnici zmizet z dohledu. To jsem ale neměla dělat. Z nepozornosti běžím úplně na druhou stranu a mám špatně natočenou mapu. Později jsem se na štěstí zvládla zorientovat a nějakým zázrakem se mi i povedlo doběhnout do cíle. Všichni z klubu až na mě byli se svým výkonem spokojeni. Ještě večer odjel Milan, který přijel pouze na jednu etapu. Zítra se budu snažit svoji ztrátu nějak stáhnout. Doufám, že se mi bude dařit lépe než dnes.

Sobota 23. července
Ráno se probouzím v osm hodin. Kolem půl deváté se odebíráme k autobusu, který nás odveze na dnešní shromaždiště – na Rabštejn. Společně se Zdenou a Viktorem odcházím na start. Začíná být celkem teplo, a tak doufám, že dnes v tom lese nebudu tak dlouho. Avšak jsem v tu chvíli ještě netušila, jak moc se mýlím. Hned na začátku dělám velkou chybu, která se mi do konce závodu už nepodařila napravit. Alespoň že zde všude roste tolik a borůvek a já si jich můžu pár nasbírat do pusy. Cestou do cíle jsem potkala víc hub než samotných kontrol. Díky bohu, že už se blížím ke konci. A jsem v cíli. Moje ztráta se mi nepodařila vůbec stáhnout. Ještě jsem si pohoršila. Náladu mi ani nezlepšuje to, že na svůj a Kamilův oběd čekám skoro hodinu u okénka restaurace na sluníčku. Už bylo příšerné vedro. Zřejmě museli jít Kamilovi natrhat čerstvé borůvky do knedlíků, jinak opravdu nemám tušení, proč jsem na to musela tak dlouho čekat. Odpoledne jsme si s Kamilem zpříjemnili výletem. Jeli jsme se vykoupat do přehrady Krásné.

Neděle 24. července
Dnes je konečně poslední etapa těchto třídenních závodů. Běží se zkrácená trať. Ráno se k naší klubové skupince ještě přidává David s Patrikem. Na start vyrážím tentokrát s Kamilem. Vybíhám. Teď už nemám co ztratit, tak se pořádně soustředím na mapu, konečně praktikuji i azimuty a snažím se si závod užít. Poprvé za tři dny dobíhám do cíle spokojená. Konečně se mi podařilo porazit moji soupeřku. Sice celkové umístění se mi už nepovedlo zlepšit, ale to mi nevadilo. Byla jsem ráda, že se mi to alespoň jednou povedlo. Závod se mi moc líbil a myslím, že i ostatním členům klubu.

A jak se nám vlastně všem dařilo? Markéta skončila druhá (D16), Kamilovi se moc povedla nedělní etapa, takže to nakonec vytáhl také na krásné druhé místo. Nejvíce se dařilo Viktorovi, který ve své kategorii (H50) vyhrál. Dále pak Zdena obsadila čtvrté místo (D50). Kompletní výsledky zde.

19 Čvc 2016

H.S.H. Vysočina cup (Štěměchy)

Posted by Kamil. No Comments

Mezi vícedenní závody, které již tradičně lákají nejvíce závodníků, patří bývalý Botas (dnes H.S.H. Vysočina cup). Ten letošní se konal v termínu 8.- 10. července v obci Štěměchy u Třebíče za pořadatelství SK Chrast a přilákal více než 900 orientačních běžců, mezi nimi i 12 zástupců našeho klubu. V pátek odpoledne byla na programu krátká trať, v sobotu výživná klasika a v neděli zkrácená trať s handicapovým startem. Terény byly vysočinské s množstvím vodotečí, lesů různé průběžnosti s hustou sítí průseků, občas se vyskytla nějaká ta kamenná pole, balvany či skalky.

A jak jsme si vedli? Začněme nejmladšími kategoriemi. V D12B sváděly neúprosné souboje tradiční soupeřky, tedy Terka s Viki. Lépe se vedlo prvně jmenované, obsadila celkové 8. místo (povedla se jí zejména závěrečná etapa), Viki byla desátá. Obdobné souboje byly k vidění i v D16B, Lucka si doběhla pro solidní 9. místo, Markéta běžela pouze úvodní dvě etapy, poté odjela směr Vyšší Brod. V H16B skončil Jonáš na 5. příčce (nevyvedla se mu bohužel sobotní etapa), v H18B spolu soupeřili dva odvěcí rivalové, Lukáš s Johanem. Pro Lukáše to byly první závody po pauze, zaviněné zraněním nohy, pro Johana po pauze ještě delší, ta však byla zaviněna, řekněme, poněkud zhýralým způsobem života… Lukáš byl 10., Johan předvedl stabilní výkony, ty však stačily až na 13. místo.

V dospělých a veteránských kategoriích jsme měli taktéž několikeré zastoupení. V D35C závodila Květa, postupně se zlepšovala a celkově tak brala 12. místo. V H21B statečně bojoval Milan, první dvě etapy ještě zvládnul, ale třetí byla nad jeho síly, na start se sice postavil, ale záhy usoudil, že to zkrátka nepůjde… Šesté místo v H35B vybojoval Kamil, ale radostí zrovna nezářil. V páteční etapě byl druhý, v sobotní pátý, ale ta nedělní se mu vůbec nepodařila. V H45B startoval Tomáš (19. místo), v H45C pak David (6. místo). Kompletní výsledková listina je zde.

V sobotu odpoledne jsme podnikli výlet do Třebíče, kde jsme navštívili židovskou čtvrť, židovský hřbitov i baziliku sv. Prokopa. Celkově to byly velice hezké závody, myslím, že jsme si je všichni velice užili.

11 Čvc 2016

Veteran cup (Kostelec nad Orlicí)

Posted by Kamil. No Comments

Prázdniny nám začaly a tím odstartovaly sérii letních vícedenních závodů. Těmi prvními byl tradiční Veteran cup, který pořadatelé z Vamberka umístili do okolí Kostelce nad Orlicí. Své dojmy z jednotlivých dnů sepsala tři děvčata – Terka, Lucka a Viki.

Pátek 1. 7. (sprint; Kostelec n. O.) – Terka

V pátek se část klubu vydala do Kostelce nad Orlicí na Veteran cup. V pátek byl sprint. Start byl ve čtyři hodiny a já vybíhala mezi prvníma. Když jsem přebíhala koleje cestou na osmou kontrolu, udělalo se mi špatně, myslela jsem, že se pozvracím. Zbývaly mi tři kontroly a běželo se mi tak ztěžka. Nakonec jsem byla druhá. Den jsme zakončili v restauraci, kde jsem si dala pizzu. A jak jsme skončili? Viki v kategorii D12 doběhla první, já hned za ní na druhém místě. Lucka skončila na 5. místě v kategorii D16. David na 7. místě v H45, Milan na 6. místě v kategorii H21B a Kamil byl první v H35 (nebyl vyhlášen).

Sobota 2. 7. (klasická trať; Kostelecká Lhota) – Lucka

V sobotu na nás čekala klasická trať v lese u Kostelecké Lhoty. Na trať jdu jako poslední z našeho klubu, což mi nevadí, alespoň se můžu plně připravit na běh. Terén je mírně zvlněný a vyskytuje se zde mnoho cest. Už na startu se rozhoduju, že všechno budu obíhat a do hustníků se nebudu pouštět. Můj plán se mi podaří, sice jsem naběhala něco na víc, ale pořád jsem věděla, kde jsem (to se stává jen málokdy). I když jsem se neztratila a i celkem slušně běžela, část mých soupeřek mě porazila. Nakonec jsem v kategorii D16 skončila na 3. místě. Terka se umístila na 3. místě a Viki na 5. v kategorii D12. Kamil obsadil 7. místo (H35), se kterým byl silně nespokojen. Milan si doběhl pro 5. místo (H21B) a David pro 9. (H45). Všichni jsme hodně unavení a zítra nás čeká ještě jedna etapa. Musíme ze sebe vydolovat poslední zbytky sil a předvést co nejlepší výkon.

Neděle 3. 7. (zkrácená klasika; Kostelecká Lhota) – Viki

Byla neděle 3. července a náš klub se rozhodl, že překoná poslední závod Veteran cupu. Všichni jsme se začali chystat na svůj poslední závod, ve kterém můžeme dohnat časové ztráty. Tak teď jen zkontrolovat jestli máme čip, buzolu a popisník se správnýmy popisy, vhodné oblečení a může se jít na to. A shrnutí za nedělní závod? Všichni dopadli dost dobře.

Sečteno, podtrženo, za ty všechny tři dny to dopadlo takto. Na sedmém místě v kategorii H45 doběhl David (myslím, že se svým výsledkem spokojen nebyl), v kategorii H35 na čtvrtém místě skončil Kamil, Milan skončil v kategorii H21B na pátém místě, Lucka v kategorii D16 skončila na pěkném třetím místě a nakonec Viki v kategorii D12 dopadla třetí a Terka čtvrtá. Kompletní výsledky Veteran cupu jsou zde. Celý víkend byl tak dobrý jako ty borůvky, které byly všude u cesty z cíle.

Mutinští se zúčastnili paralelních vícedenních závodů – Ceny střední Moravy, které se konaly v okolí Boskovic. Jednalo se o čtyřdenní závody a vedli si takto. Zdena skončila pátá v D45B a Viktor devátý v H45B. Výsledky tady. Oba byli spokojení a závody si užili, což je moc dobře!

11 Čvc 2016

MČR v rogainingu (Orlické Záhoří)

Posted by Kamil. No Comments

O víkendu 2.- 3. července proběhlo v nedalekém Orlickém Záhoří MČR v rogainingu za účasti dvou týmů v barvách našeho klubu. Květa s Tomášem a Pavel s Jirkou. Následujíci dojmy z celého 24 hodinového klání sepsal prvně jmenovaný pár. 

Jako stále ještě orienťáčtí „greenhorni“ jsme se s Květou rozhodli vyzkoušet něco trošku delšího. Po absolvování dvou HROBů nás nalákala blízkost a (domnělá) znalost prostředí, kde se konalo letošní MČR v rogainingu – Orlické Záhoří. Čtveřici KUO zástupců (Květa, Tomáš, Pavel, Jirka) v pátek přivítala sluncem zalitá louka, pár stanů a usměvaví pořadatelé. Po prezentaci a degustaci lahodného moku z Pavlovy ledničky jsme se odjeli, Pavel s Jirkou domů a já s Květou k babičce na chalupu, v pohodlí vyspat.

Sraz máme ráno v devět. Připlombují nám čipy a jdeme si vyzvednout mapu. Plachta formátu A2 uprostřed rozdělena Divokou Orlicí. Vlevo nám známý hřeben Orlických hor zhruba od Haničky po Sedloňov, vpravo neznámé hvozdy hor Bystřických bez jakéhokoli náznaku civilizace. Kontroly jsou bez ladu a skladu rozesety v celém prostoru a nám se zpočátku zdá, že není možné je smysluplně spojit do schůdné trasy. Fixem zvýrazním ty nejvíce ohodnocené. Ukáže se, že bodově nejzajímavější bude pravý horní roh mapy.

A je tu start. Překvapuje mě tempo většiny týmů. V předstartovní teoretické přípravě jsme se dočetli, že na rogainingu se do kopce neběhá ani po startu. Proto zvolníme tempo a společně si v klidu razíme již opuštěnou první kontrolu. Tam se loučíme s Pavlem a Jirkou (ti zvolili pravý spodní  roh mapy a návrat známými partiemi) a vyrážíme na sever. Cesta rychle ubíhá, body nám přibývají, ale začíná pršet. Ve skrytu lesa ani nevíme, co se děje venku. Pomalu se stmívá. Poté, co asi hodinu hledáme kontrolu kdesi v bažinách u Zielence (má 90 bodů, přece ji tam nenecháme), měníme plán vrátit se na noc do centra. Doplňujeme tekutiny a přes „zelenou hranici“ se dostáváme zpátky do Čech. Ale na hřebeni zjišťujeme, že ve vytrvalém dešti, větru a mlze nebude dohledávka kontrol nic snadného. První dvě s notnou dávkou štěstí nalézáme, ale třetí je za daných podmínek nad naše síly. Hluboko po půlnoci se tam potkáváme s Pavlem a Jirkou a jsme rádi, že v „borovém háji“ společně nalézáme cestu zpět do údolí. Převlékáme se do suchého a v „hash hausu“ se trochu restaurujeme.

Do střechy neustále bubnuje déšť. Při pohledu na radar usuzujeme, že to v nejbližší hodině nebude lepší, tak měníme baterky v čelovce a vyrážíme do tmy. Plán zní jít po silnici směr Bartošovice, potmě sebrat několik lehčích kontrol a po rozednění se po hřebeni vracet zpět a sbírat ty cennější. Sílící déšť nás ale obrací už v Černé Vodě. Rozhodujeme se sebrat jen několik jasných kontrol  (skála – Kunštátská kaple – krmelec) a závod ukončit. Přestává pršet a vylézá sluníčko. Nám to nedá a ještě jednou si odskočíme do Polska pro posledních 60 bodů. Pak už jen cílová krabička, vyčtení a spacák.

Když se probereme, Pavel s Jirkou už jsou taky v cíli. Kromě pochroumaného kolene a několika puchýřů jsme všichni přežili. A při pohledu na výsledkovou listinu si myslím, že jsme ostudu neudělali. Pavel s Jirkou končí mezi chlapy-veterány na 5. místě, já s Květou v mix-veteránech na 4. místě. Jen trošku zamrzí odstup na bednu (20 bodů na 3. a 30 bodů na 2. místo). Kompletní výsledková listina je zde.

A co říci závěrem? Snad jen to, že borovici si jako vánoční stromek určitě nepořídíme.